Milí zlatí...

Poslední dny byly zvláštní a prazvláštní a nebylo moc prostoru
na to podat o sobě nějaké komplexnejší zprávy. Nuže...
Konečně jsme udělaly krok kupředu a začaly se (zatím vlažně)
zajímat o naše ročníkovky, který by měly být jedním z výstupů
naší praxe. Doteď to byla práce záživná, no jinak zvlášť
namáhavá :) Navíc nás s Marťou krapet trápí zdravotní - řekněme
- omezení, takže jsme pořád znavený a věšinu volnýho času
zůtáváme v pelechu. Ale snad už slunce výjde i nad Kavkazem a
bude všechno v richtiku...
Už několik dost dní trávíme jako garde rozličných zdravotních
sester na projektu Home Care. Dneska jsme ale měly velké
zpestření, neb jsme byly na exkurzi v místní caritasácké
poliklinice a v šicí dílně pro ženy. Ačkoli je v Gyumri asi
pět státních nemocnic, tahle je nejnavštěvovanější. Úřední
orgány se tuze diví a prý si kladou otázku, jestli je
takováhle poliklinika vůbec zapotřebí. No, je! V Arménii totiž
neexistuje něco jako zdravotní pojištění (a téměř ani žádný
jiný), takže se každá návštěva lékaře a každý zákrok tvrdě
platí. A na to samozřejmě většina lidí nemá. Takže Bohu díky
za Caritas!! Ať se bavíte s kýmkoli, každej vám řekne to
samý...
Šicí dílna pro týrané ženy byl taky zážitek poměrně nevšední.
Je to středně velkej prostor s mnoha stoly a šicími stroji.
Čekala jsem, že se tady vyrábí něco jako utěrky a háčkovaný
dečky, ale když jsem ty výrobky viděla, zůstala jsem paf! Ženy
tady nedělají jen hračky pro děti a tašky pro jejich mámy, ale
šijou tady úplný garderóby! (jako správný ženský jsme s Marťou
zaletěly do skříní a všechno si jaksepatří prohlídly - brala
bych hned!! Už se těším na 7. duben, kdy budou tyhle švadlenky
pořádat jarmark, to budou žně :)

Víkend nadohled, tak vám pak dám vědět, jak se vyvinul!