"Gyumri je bezpečný město, tady se nemusíš bát v noci chodit sama ulicí." No, já teda nevím, ale zatím to zkoušet nebudeme...Ať je to jak chce, už kvůli vytí místních psích smeček se raděj budeme držet v "teple" našeho prozatimního přístřeší.
Každej den zažíváme spoustu věcí a podnětů, a to je dobře! Přes den navštěvujeme klienty, procházíme ulicema tohohle přiměřeně velkýho města, ochutnáváme, co se dá, hodně bereme a snažíme se dávat, co jen dokážeme. Prozatím to není žáden oheň, ale snad už přihořívá...
Tohle město je něco paradox sám. V době své největší slávy bylo nejspíš hodně bohaté a pompézní. Bohužel jediné, co z té vší krásy zbylo (po zemětřesení), je zející rána v srdci každýho obyvatele. Ať se bavíte s kýmkoli, každej někoho ztratil. Ženu, rodiče, děti, střechu nad hlavou, přátele. A drtivá většina lidí taky naději. Tahle osudová ponurost se táhne tímhle městem už bratru třiadvacet let. Vybírá si daň v podobě různých postižení u dětí, nemocí, depresí... Ale i přes to všechno v sobě mají Arméni oheň. Tanec. Vášeň. Nevím, jak líp to vyjádřit než skrze jejich jazyk. Když vám chce Armén (ne nikdo konkrétní, hahaa:) vyznat lásku, neřekne Miluju Tě, ale řekne Chci umřít kvůli Tobě, Tvojemu tělu, kvůli Tobě jako takové, Mernym džanyd. Když děťour naštve svoje rodiče, neřeknou mu Dostaneš na prdel, ale Ičkheret khanem! Vyškrábu Ti oči! :) K téměř každýmu oslovení připojují Jan, to znamená můj drahý, a to ať už mluví na kohokoli...
Stala se nám parádní příhoda. Pár dní nazpět jsme s naší drahou zdravotní sestrou Arpine šly k jedné klientce, ta ale nebyla doma. Všimla si toho její sousedka a pozvala nás k sobě domů, ať nečekáme venku na mraze. Ugostila nás očeň vkusným kompotem, kávu jsme s díky odmítly, protože už jsme jednu dostaly u moc zajímavýho klienta, vysloužilýho armádníka... A to všechno přesto, že jsme pro ni byly jen tři cizí bosorky. Arménie sladkotrpká...
Posílám pusmena každýmu, kdo o něj stojí :)
Ahoj holky, zdravím do Arménie..moc ode mě pozdravujte Arpine, Floru, Dianu, Ajkuš, Anahit (medsistru) a další úžasné lidičky v Gyumri. Už je to sice 2 roky, co jsem se vrátila z praxe, ale stále se mi po této "zemi blízko nebe" a lidech tam stýská :-)
OdpovědětVymazatDoufám, že se Vám tam bude líbit stejně, jako nám.
P.S. a ty procházky v noci bych neriskovala, měli jsme tam díky tomu pár adrenalinových zážitků ;-)
Ahoj Luci, Anahit má Vaši fotku vystavenou ve sklepě :) všichni si na Vás pamatují a hrozně moc pozdravují. Rozhodně to není sejde z očí, sejde z mysli, myslím, že tohle není arménskéj styl :)
OdpovědětVymazatZážitky a pocity se v nás zatím mísí, jsem zvědavá na výslednej efekt. Ale už teď si troufám říct, že se mi stýskat bude...