Ještě mě napadlo, že Vám šupnu odkaz na jeden dokument. Je o jedné paní, která je vnučkou oběti tureckých zvrhlostní z let okolo roku 1915. Myslím, že je docela dobrý...
Tohle téma je tady fakt hrozně živé. Zvenku to vypadá jenom jako jedna kapitola učebnice dějepisu, ale vězte, že to tak není. Tak třeba moje moc milovaná kamarádka Asia takhle přišla o praprababičku.
*a taky jsme započaly proces loučení. Myslím, že Michal David věděl dobře, proč napsal tu písničku. Někam přijedete, nikoho neznáte, jste jako malý kuřata, dva a půl měsíce budujete a budujete, vybudovaný patřičně užíváte a nakonec sbalit kufr a v nejlepším domů. A tak to má být!! Jen ten proces nasednutí do vlaku bude asi bolet...
Žádné komentáře:
Okomentovat